Dobřany (Wisengrund) 1938 – 1945

Po mnichovské konferenci započalo říšskoněmecké vojsko obsazovat československé pohraničí s nadpoloviční většinou německých obyvatel. Německé územní požadavky se stupňovaly a tak docházelo k záboru území, i tam, kde převládalo české obyvatelstvo. ( v Dobřanech při sčítání lidu v roce 1930 žilo 6 429 obyvatel, z toho 3676 národnosti československé, 2699 národnosti německé,

15 osob národnosti ruské a 6 osob, národnosti židovské).

Tak tedy i do Dobřan přišlo říšskoněmecké vojsko.

10. října 1938 panoval ve městě značný ruch. České obyvatelstvo opouštělo město a sudetští němci vyvěsili prapory s hákovým křížem na zvonici a na radnici. Dosavadní český starosta Alois Sedláček a slečna Linková za městský úřad podepsali předávací protokol Františku Hermanovi, který byl jmenován okr. úřadem ve Stříbře komisařem města Dobřan. Němečtí obyvatelé již od samého rána očekávali příjezd německého vojska. V poledne k městu  přijížděl již první vojenský nákladní automobil a autobus, vše už bylo připravené na uvítání a jak vozidla vjížděla do města začala hrát shromážděná hudba. Ale bohužel pro místní němce se nejednalo o hrot říšskoněmecké armády, nýbrž o ustupující četu SOS (stráž obrany státu). Četa SOS městem projela dál do nezabíraného území. Po té už přijelo německé vojsko. První německý voják přijel na náměstí ve čtvrt na jednu poledního času a za ním následovali další. Jednalo se o příslušníky 42. pěšího pluku z Beyruthu. V jednu hodinu přijel div. generál von Blumm a jménem vůdce převzal město. Příslušníci 42. pěšího pluku tvořili posádku pro město a okolí, obsadili kasárna a hlídkovali na příjezdových cestách. V létě 1940 se do nově opravených kasáren nastěhovala 2. kavalérie náhradního oddílu číslo 260, kterou v srpnu téhož roku vystřídala 2. lehká artilerie náhradního oddílu číslo 206 z Gumbinnenu ve východním Prusku a roku 1941 2. artilerie náhradního oddílu číslo 313 a Ambergu. Od roku 1942 až do bombového útoku 17. 4. 1943 byla kasárna využívána jako záložní lazaret a ozdravovna wehrmachtu. Při náletu se mnoho raněných chtělo zachránit skokem z 1. a 2. patra,  stali se však objetí palubních zbraní. Zůstala jen obrovská hromada trosek. Kasárna se opravila až po vyhnání němců.

20. 6. 1940 na zasedání městské rady byla uctěna památka prvních dvou vojáků z Dobřan padlých ve Flandrách, Wilhema Fuchse a Hermanna Zahnera.

5. 5. 1940 z hlediska posílení důvěry ve vítězství německých zbraní, uskutečnilo místní voj. velitelství vojenskou přehlídku, která se konala na náměstí za účasti generála letectva Hermanna.

Nadšení ve vítězství měli i místní chlapci, kteří se dobrovolně hlásili do armády. Jen v únoru 1942 jich bylo zařazeno do vojenské služby dvacet dva.

Autor: M. Faifr

zdroj: Heimatbrief, říjen 1982

SOS, Radan Lášek

Dobřany, p. Kašpar