Posádkové velitelství v Dobřanech organizačně podléhalo 2. pěší divisi, jejíž velitelství se nacházelo v Plzni a podléhalo Prvnímu sboru. Součástí divise bylo velitelství, pěší pluky č. 18, 35, 46, hraničářské prapory č. 1, 5, 6 a dělostřelecký pluk č. 2. Divisní oblast zahrnovala politické okresy Aš, Bílina, Domažlice, Duchcov, Falknov, Horšovský Týn, Cheb, Chomutov, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klatovy, Kralovice, Loket, Mariánské Lázně, Most, Nejdek, Planá,
Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stříbro, Tachov, Teplice, Žatec a Žlutice.

Počátkem roku 1938 opuští Dobřanskou posádku náhradní rota 5. hraničářského pluk a náhradní baterie dělostřeleckého oddílu č. 252 (15. ledna 1938 je dělostřel oddíl č. 252 zrušen).
V Dobřanské posádce zůstává remontní eskadrona a náhradní korouhev 4. Drag. pluku (velitelství v Klatovech, čestný název 4. drag. pl. Antonína Švehly) a náhradní rota 6. Hran. praporu(velitelství v Domažlicích, čestné jméno 6.Hran. prap. Sibiřských úderníků).

Zahraniční politická situace a postup některých evropských států naznačovaly, že hrozící válečný konflikt bude zahájen bleskovým úderem bez předchozího vypovězení války. Čsl. generální štáb
předpokládal, že snahou každého potencionálního útočníka bude zabránit nebo alespoň ztížit napadenému státu provedení mobilisace a soustředění branných sil tím, že napadne mobilisační střediska a důležité dopravní uzle.
Právě v Dobřanech se jedno takové mobilisační středisko nacházelo a to náhradní korouhev 4. Drag. pluku a náhradní rota 6. Hran. praporu. Právě tyto náhradní tělesa měla provádět příjem, výcvik, a doplňování k vlastním vojskovým tělesům mobilisovaných záloh.
Mobilisace byla vyhlášena večer 23. září. Již v ranních hodinách 24. září narůstá počet mobilisovaných záložníků, kteří příjeli splnit svoji povinnost. Pro ubytování záložníků nestačila kapacita vojenské správy , proto byly připraveny všechny školy, hostinské sály i stodoly. Ihned byla ustanovena posádková, bezpečnostní, a pořádková služba. Na žádost četnické stanice byla postavena vojenská asistence (1 důstojník + 20mužů) pro zatýkání funkcionářů politické strany
S. D. P., při zatýkání byl klid a nepadl ani jediný výstřel. 1. října bylo započato s prováděním výcviku a to jen v nejbližším okolí posádky za neustálého styku s dozorčí službou. Dále zařazena motorová vozidla od přejímací komise v Plzni. V důsledku mnichovského diktátu dostalo posádkové velitelství rozkaz k evakuaci. Náhradní korouhev se přesunula se vším mužstvem, koňmi, materiálem a zásobami (cca 100 vagonů vojenského materiálu) do prostoru Hořovic.
Náhradní kádr 6. Hran. praporu se přesunul do prostoru Mýto u Rokycan. O remontní eskadroně a její činnosti zpráv nemáme, lze však předpokládat, že se přesunula k velitelství pluku do Klatov,
nebo s náhradní korouhví do Hořovic (což je pravděpodobnější, neb v Hořovicích byl problém se stájemi pro koně).

V září 1938 byl velitele posádky v Dobřanech mjr. jezdectva Alois Liebl. Ten odpovídal za veškerý chod posádky, provedení mobilisace, hlásnou službu, palebnou jednotku OPL (obrana proti letadlům, za střelnici a záložní letiště na Vysoké (při vyhlášení mobilisace mělo být znehodnoceno rozoráním). Osoba mjr. A. Liebla je předmětem dalšího bádání, lze však již nyní říci, že se svého úkolu velitele posádky zhostil se ctí.

Jak došlo k předání kasáren německé branné moci nevíme. Můžem se domnívat, že v kasárnách zůstala předávací komise. Tyto komise se z pravidla skládaly alespoň z jednoho důstojníka a několika poddůstojníků, komise měli být označeny bílou páskou.

                                                                                                                               autor: M. Faifr

Zdroje: Encyklopedie Čs.branné moci; Jiří Fidler a Václav Sluka; nakl. Libri Praha 2006
             VHA – fond posádková velitelství, 4. Drag. pluk
            Plzeňská čára; J. Frančík a kolektiv