VOJSKO V DOBŘANECH

(od prvního příchodu v 18. st., převrat a unifikaci v 19.st)

 

První vojáci s v Dobřanech objevili roku 1729. Jednalo se o 80 vojáků Wurmbrandšského pěšího pluku, ti byli nastěhováni do soukromích bytů měšťanů. V roce 1794 je následovala půleskadrona kavalérie. Později byly v Dobřanech dislokovány vždy už jen části jezdecké a to 7., 13., 14. a 2. dragounský pluk

C.a K. Armády. Za zmíňku stojí, že v řadách 7. drag. Pluku (do r. 1912 v Dobřanech) sloužil pozdější císař Karel.

Roku 1890 byla vystavěna městem (nákladem 800.000 K) nová kasárna.

Wiesengrund-kasarna-logo

Dobřany (Wisengrund) 1938 – 1945

Po mnichovské konferenci započalo říšskoněmecké vojsko obsazovat československé pohraničí s nadpoloviční většinou německých obyvatel. Německé územní požadavky se stupňovaly a tak docházelo k záboru území, i tam, kde převládalo české obyvatelstvo. ( v Dobřanech při sčítání lidu v roce 1930 žilo 6 429 obyvatel, z toho 3676 národnosti československé, 2699 národnosti německé,

15 osob národnosti ruské a 6 osob, národnosti židovské).

Tak tedy i do Dobřan přišlo říšskoněmecké vojsko.