Dobřany v době minulé a vojsko.

     


    Roku 1421 se přísně katolických Dobřan zmocnil Jan Žiška
    z Trocnova, když před tím dobyl klášter v Chotěšově.

    Za války třicetileté bylo město dobyto Mansfeldovým vojskem a hradby městské byly značně pobpřeny. Neštěstí ještě větší, zavinilo vojsko císařské tím, že považovalo oddíl vojska ve městě dlící za nepřátelské a město zapálilo. Město skoro celé lehlo popelem, rovněž mnoho občanů zahynulo.


    Roku 1632 neopatrností při pečení chleba pro vojsko Valdštýnovo vypukl ve městě opět požár. Ten zachvátil celé město, jen s vypětím všech sil se podařilo zachránit oba kostely a několik domů.
    Velké škody přinesl město rok 1645, kdy tudy protáhl švédský generál Torstenson s vojskem. Obyvatelstvo prchlo do lesů a blízké Plzně. Švédové tak měli před sebou prázdné město
    k plenění. Ale ani vojsko císařské, které bylo v Dobřanech často ubytované město nešetřilo. Ochuzovalo je ustavičným požadováním peněz, dobytka a píce.
    Dobřany do války třicetileté byly úplně české. Za války se poněmčují naásledkem útrap a vymírání českého obyvatelstva. Systém poněmčování se dál velmi rychle, o čemž svědčí zápisy v městských knihách, které jsou do roku 1631 pouze české. Od roku 1632 se objevují zápisy i německé a od roku 1654 pouze německé.

    Roku 1729 přišlo do Dobřan první vojsko stálé. Jednalo se o 80 vojáků Wurmbrandšského pěšího pluku, ti byli nastěhováni do soukromích bytů měšťanů. V roce 1794 je následovala půleskadrona kavalérie.  

    Roku 1770 je ubytováno několik jednotek infanteristů 35. pěšího pluku k přezimování.


    26. 3. 1778 prochází Dobřany 35. pěší pluk, pluk se přesunuje
    v rámci tzv. Války o dědictví bavorské.

    Dvakráte protáhlo městem vojsko ruské a to roku 1799 a 1814. Po druhé bitvě u Lipska se na kratší čas v Dobřanech zdrželo. Tehdy bylo mnoho ruských vojáků nemocných. K tomu se traduje pověst, že když mělo vojko odejít mělo jednoho vojáka těžšce nemocného a muselo ho nechati na místě. Když se to nemocný dozvěděl, požádal je, aby byl raději za živa pohřben. Tak se také stalo. Do hrobu mu byl dán bochník chleba a láhev kořalky, nasledně za veselí, zpěvu a tance byl zasypán.

    Roku 1866 bylo v Dobřanech ubytováno 180 mužů vojska saského. Po bitvě u Hradce Králové byla městu uložena městu válečná kontribuce 750 zlatých.

    V letech 1888 – 1890 byla postavena nová jezdecká kasárna.


                                                                                  Autor: M. Faifr

    Zdroj: Město Dobřany v historii a v době přítomné – Ferdi Vlčka
               Hoši jako květ – Jan Drnek, Václav Vondrovský

    170px-Mikolas_ales_zizkavojak30swedish-general-torstenson